AS Tým Vítězná

Foto naše:

- Petr, Michal

Foto od ostatních:

- AČR: ZDE

- US: ZDE

- Iráčané: ZDE, ZDE

- Novináři: ZDE, ZDE

- Pořadatelé: ZDE

Bagdád z pohledu Máci:

Po příjezdu do milovic a hledání nějakého organizátora nás po chvíli zavedli na místo polní nemocnice, kde jsme se po průběžném dohadování s ostatními jendotkami a velením, nakonec napodruhé zabydleli v jedné z budov vedle nemocnice. A už sme byli pověřeni naším hlavním úkolem zabezpečit základnu z východu a na cestě u základny z východní stany zřidit checkpoint s číslem 2 a zajistit jeho fungování. No a tento úkol, mimo jiné, se s námi táhnul prakticky až do nedělního dopoledne.

Během noci z pátka na sobotu se průběžně střídali hlídky po 2lidech na 2hodiny ve 2skupinách, takže checkpoint byl neustále pod dozorem 4lidí. Já osobně sem měl své šichty klidné a nic krom pár okolo procházejícíh civilistů, jednoho tančícího před bráněným perimetrem a několika projíždějících aut a z dálky se zvívající mešity svolávající muslimy k ranní modlitbě.

Během sobotního dopoledne se pokračovalo v kontrolách na checkpointu, místy vyjel Novas s baraksem coby sanitou.

Však kolem 12.00 nastal zvrat a místo pokojných kontrol a ošetřování raněných sme se stali cílem spousty zákeřných útoků, které s jen krátkýmy pauzami trvaly až do večreních hodin.

Místy jsme měli možnost utéct a vyjet si zadokumentovat letištní věž atp. a večer naštěstí iráčani vyhlásili džihád koaličním vojskům, takže vzhledem k faktu, že jsme odmítli bránit "američany" jsme měli na svém checkpointu alespoň chvilku volněji. Poté bylo vyjednáno že zajedeme s humanitární pomocí v podobě očkování  pro chudé vesničany a jejich zvířata v uprchlickém táboře a vesnici.. Naneštestí nikdo pořádně nevěděl kde to je, takže při křižování prostoru sme je nenašli a během hledání nám přišla zpráva, že naše základna je pod težkou palbou, takže jsme upalovali zpět, kde nás strašně postříleli.

Poté přijel hlavní organizátor a vzhledem k faktu, že už se jen střílelo a role playing prakticky nebyl, rozhodli  jsme, že se přes noc zabedníme v našich leženích a naším jediným úkolem bude přežít až do rána, kdy se v 7.00 obnoví funkce polní nemocnice.

Ráno zhruba asi v 6.55 nás čekalo nepříjemné překvapení co nám přišlo zvenku v podobě 2čmoudů přímo doprostřed našeho ležení se samopaly, naštestí pro zbytek živol batman se s nima nehodlal bavit kdo ji má a kdo ne a dvakrát zmáčkl spoušť..

Poté následovala obnova checkpoiuntu a po chvíli výjezd k letištní věži pro raněnené vojáky.. jednalo se o prakticky nejlepší akci co jsme tam zažil: echo, natočit vozidla, naskákat, naložit mediky, upalovat na místo určení, zde zajistit prostor, pomoct medikům s naložením raněných a odjezd zpátky na základnu a to vše v epesním provedení, vše vypadalo profesionálně, vše bylo rychlé, byla radost tam být a účastnit se toho..

Po příjezdu na základnu  nás pochvíli odveleli na pomoct při plánovaném prohledání mešity z důvodu podežření  úschovy nelegálně držených zbraní.. Nicméně u mešity byl tak tuhý odpor, že našich pár pokusů o její dobití se minulo účinkem a po tom co mě a Novase zastřelili při přibližování k mešitě asi v 11.08 pro mě hra kompletně skončila.

Následovalo už akorát balení věcí, poslední bratření, projíždky arturem a odjezd domů.

Závěrem: Vcelku výborná akce. která měla i své mouchy(hlavně se jednalo o lidi - jednotlivce), ale požitek z ní prostě paráda.. Prověřili sme si naši techniku, z níž překvapil hlavně ArTur, který podával výkony při průjezdy terénem, že jsem tomu sami nechtěli věřit. Získali sme inspirac, co bychom kde ještě mohli vylepšit, zjistili jsme si jak sme na tom s role playingem, s morálkou a jak sme schopni fungovat ve vypjatých situacích..

Co se týče dodržování pravidel, tak s iráčany sem neměl problém, nesetkal sem se s nepřiznáváním(ale to bude tím, že sem nestřílel), za to sem musel jednoho člověka od AČR napomenout, že ji dostal a jednoho staršího pána z irácké policie sem také viděl jak ji dostal a hrál dál, ale zde jsem z jakési úctě ke staršímu jen blbě zahlížel a mlčel a myslím že dotyčný chápal, že sem minimálně jal jakési podezření..

Máca

Bagdád očima Batmana:

Na akci jsme dorazili v pátek cca kolem šesté hodiny, po chvilce zjišťování a hledání AČR nemocnice jsme si vybalili bagáž a napodruhé ubytovali. Po krátké době byl vyhlášen brífink všech lidí AČR (cca 8. - 9. večerní) a zhruba od 10. večerní se začlo hrát (někteří začli už dříve podle původního harmonogramu.

Náš úkol byl zřídit kontrolní stanoviště v jihovýchodním rohu základny na silnici (Checkpoint 2), kde jsme měli za úkol držet nepřetržitou hlídku, kontrolovat procházející lidi a projíždějící vozidla. Jak už psal Máca, na stanovišti byli vždy 4 lidi, 2 vždy tvořili 1 skupinu, která hlídala 2 hodiny, skupiny se navíc navzájem překrývali tzn. 1. skupina hlídala třeba od 1 do 3, druhá skupina od 2 do 4 a třetí se měnila s první, tzn. od 3 do 5 atd. Tento systém se nám vcelku osvědčil, protože se "stále něco dělo" a hlídky ubíhali rychle.

Já sem tvořil skupinu s Radarem, začali jsme hlídat od 22:00 (kdy začla hra) do 23:00, pak jsme šli spát, další směnu jsme měli od 24:00 do 2:00 a poslední od 5:00 do 7:00. Vesměs se v noci nic nedělo (až na to, že nějakej jouda prošel Checkpoinem, pak se otočil a vypálil po hlídce dávku - Radar to schytal, nikdo nechápe proč to udělal, ale což..), sem tam se objevil nějakej provokatér, kterej nás akorát držel ve střehu, jindy zas chtěli projít s velbloudama (plechovky na provázku ) a tak podobně. Nejzajímavější hlídka byla ta poslední, kde přišlo několik arabášů s velbloudama, že je chtějí vylěčit, že mají podivnou svítící nemoc . Drželi jsme je v šachu v ochranné zóně checkpointu, než Ouškovi došla trpělivost a všechny velbloudy vyléčil - nadobro . Důvod to byl opodstatněný, zaprvé jim zkrátil trápení a zadruhé tu bylo podezření - vebloudi měli hranaté hrby, co kdyby v nich byly výbušniny! Tento incident vyvolal později vcelku zajímavou situaci, ale k tomu se dostanu.

Také se v noci stala jedna nemilá situace, kdy k nám proniklo do základny od severovýchodu několik arabášů, kteří postříleli pár lidí u Checkpointu 1 - severovýchod měl být zajištěn současně námi a poté jinou skupinou, nicméně pro nedostatek lidí a pro přílišnou aktivitu té jiné skupiny jsme odtamtud hlídky stáhli... bohužel ta aktivita jiné skupiny vcelku rychle ovadla a několik teroristů prošlo... Náprava pak byla rychle zjednána. Při střídání hlídky jsme si ještě s Radarem prohledali několik lidí (3 čmoudi a 2 jejich ženy), kteří se potloukali v jednom baráku v blízkosti základny - prý jestli víme, že se nacházíme na místě ruin starých chrámů, že je šli prozkoumávat a že jsme na posvátné půdě

Dopoledne se vcelku nic moc nedělo, byl jsem celkem unavenej (v noci sem se prakticky nevyspal), tak jsem den trávil vesměs na Checkpointu jako první na ráně - prohledával jsem procházející a projíždějící.

Poobědě jsme byli terčem několika zákeřných útoků, které nás prostě a jednoduše ze zálohy pokosili (s roleplayingem to už nemělo nic moc společnýho)... Jako mrtvola jsme se šli s Márou podívat na market, kde byl komerční stánek, koupil jsem si jednoho Eggenberga - pivo by to bylo vcelku dobré (i cena - 20,-), kdyby nebylo výčepní zařízení v dezolátním stavu - pivo mělo silnou železitou příchuť, nicméně jsem ho vypil s chutí, však mě znáte...

Odpoledne jsme se vydali odvézt několik amíků na jejich základnu (na letiště), já s Mácou, Michalem a už nevím kým dalším jsme jeli Defenderem, Novas vez amíky Barkasem. Bohužel po vyjetí na hlavní byl Barkas i s amíky odpálen RPGčkem z vozidla teroristů (Absinth s bandou v jejich Fáčku), nicméně jsme pokračovali Defenderem dál a po cestě jsme potkali konvoj s humanitární pomocí (v čele OT 64) a tak jsme se k němu přidali.

V průběhu jízdy zpět s konvojem jsme však byli upozorněni Ouškem na "strašidelnou věc" u našeho checkpointu alias demonstraci - viz ráno zastřelení velbloudi. Dupli jsme na pedál (respektive Máca) a profrčeli jsme kolem rychle zpět (bude to na videu). Demonstrace byla skutečně masivní, nicméně jsme si je nenechali pustit k tělu, přistoupili akorát stařešina rodu se svým pomocníkem a následně po domluvě s velením, že jim velbloudy ošetříme, i pasáček s velbloudy (všichni byli samozřejmě prohledáni). Po vyléčení velbloudů nastaly bujaré oslavy a demonstranti se, k naší radosti, pokojně rozešli. Radost však netrvala dlouho, demonstrace byla nejspíš i částečně kvůli odpoutání pozornosti, hodně z nás bylo následně opět postříleno ze zálohy. Celá tato situace by měla být zaznamenána na kameře, takže z ní bude video.

Večer jsem šel brzy spát, abych alespoň něco naspal, než půjdu na hlídku, takže jsem prošvihl konvoj s humanitární pomocí. Dále bylo dohodnuto, že v noci se máme zabarikádovat, že se bude akorát útočit na budovu velitelství polní nemocnice, respawny že budou jen po půlhodině (oproti normální hodině), tzn. že to bude víc o střílení. Hlídky jsme drželi už jen po dvojících a už jen u vchodu k nám do baráku. Byl celkem klid.

Poránu těsně před sedmou, akorát co jsem vstal a oblík se, jsme byli překvapeni dvouma čmoudama. Hlídky venku si vařili nebo popíjeli kafíčko, takže čmoudi akorát přišli a dohodli se s nima, že jsou hlídkaři mrtví, poté vlezli do první místnosti, kde pár lidí ještě spalo a pár lidí na ně akorát blbě čumělo. Byl jsem k nim zády, takže jsem akorát slyšel otázku: "Tady jste asi všichni mrtví, že?", nikdo z nás jim nic neřek, já si akorát při té otázce (stále zády) nasazoval patku pažby, pak jsem se otočil, viděl jak ti čmoudi mířej do vedlejší místnosti, tak jsem jim poslal každýmu dvě kule. Nasrali se jako čert, že prej nás ze slušnosti nepostříleli, že je jasný že jsme všichni mrtví, když tam vlezli atd. ale to jsem nebral v potaz. Když nechtěj na lidi střílet (mohli mířit na nohy, nebo do pasu, času měli dost) a jsou dokonce líny je "podříznout", a ani bombu nebo granát v místnosti neodpálej, tak maj prostě smůlu, mrtví nejsme, leda bychom umřeli šokem z jejich přítomnosti

Ráno jsme zbudovali opět Checkpoint 2, teď ale blíž k základně. Nic moc se vesměs nedělo, dokud nebyl vyhlášen výjezd pro raněné, co jsou na letišti. Jak psal Máca, výjezd byla jedna radost, přečtěte si to výše.

Potom byl akorát neúspěšný útok na měšitu (opět jsme byli zmasakrováni) no a pak akce tak nějak pomalu končila. Provedli jsme ještě nějaký jízdy Defenderem, aby si to ti lidi taky užili, sbalili se, prohlídli jsme si bunkr - nejspíše tank pro nějaký pohonný hmoty), naložili defendera a jeli domů.

Akci hodnotím velmi kladně.

Zápory jsou jednoznačně v lidech. V sobotu přes den začal postupně opadávat roleplaying jak arabášů, tak amíků, začalo se víc střílet, několikrát jsme byli ze zálohy "jen tak" pokoseni jednou dávkou na checkpointu... smysl to prostě chvílema nemělo, zvláště když se jednalo spíše o LARPovou akci.

Lidé byli vesměs fajn, až na několik blbečků v řadách kontraktorů, kteří chvílema stříleli na nás. Po akci jsem se například dozvěděl, že jeden celej tým kontraktorů se nechal "podplatit" a hrál chvílema s čmoudama... což je z hlediska reality pěkná kokotina a myslím, že tím dost kazili hru... hlavně že si to oni užili, jak psali... to by jeden žasnul. Vesměs a opět se strana US a kontraktorů chovala jako vždy, špatnej roleplayinig, hodně střílení i nesmyslnýho...

Jediný zápor na organizačních věcech bych opět viděl v technice. Cena byla pro US, kontraktory a AČR 400,- a ve hře bylo jedno OTéčko (což by problém nebyl), se kterým se například člen AČR prakticky (pokud plnil rozkazy) neměl šanci svýzt, zaprvé bylo furt plný amíků, páč ho měli spíše k dispozici oni. Příště by to podlě mě chtělo opravdu zkasírovat víc jen ty, kteří se vážně svezou, nebo stranu, která ho má k dispozici.

Klady jsou jednoznačný - roleplaying arabášů, policistů a tak všech co se snažili (naše strana na tom byla velice dobře), dále dobrá organizace - vymejšlení úkolů za pochodu hry, aby se stále něco dělo - vynikající, má poklona organizátorovi. Techniku jsme taky řádně provětrali. Celkově jsme si to užili, unavili se neustálým hlídkováním, splnili jsme nějaké úkoly. Z akce mám velmi dobrý pocit.

Batman